Inflace jako očividný problém

Energetická krize se výrazným způsobem podepisuje na současné vysoké inflaci, není však její jedinou příčinou. Dolaroví milionáři nepodléhají rétorice médií a za příčinu vysoké inflace považují předchozí extrémní kroky hospodářské politiky, tedy dlouhodobou politiku nízkých sazeb a masivních nákupů aktiv centrálními bankami či snahu vlád štědře kompenzovat dopady covidové pandemie. Toto vše pak zesílily dopady energetické politiky Evropské unie, které ještě umocnily geopolitické kroky Ruska vyvolávat nestabilitu, tím zvyšovat cenu ropy a zemního plynu, a to v kombinaci s válkou na Ukrajině. Oproti populaci, která vidí příčinu hlavně ve válečném konfliktu na Ukrajině, poukazují majetní na fakt, že inflace nemá jedinou příčinu, ale hned několik, které jsou navíc domácího původu, a nejde tedy jen o externí vlivy.

Dolaroví milionáři nepropadají panice a mají racionální očekávání ohledně vývoje inflace. Více než polovina českých a slovenských dolarových milionářů předpokládá, že inflace zůstane vysoká, v rozmezí 10–15 %. Extrémní úroveň inflace nad 15 % očekává 14 % českých a 18 % slovenských dolarových milionářů. S takovým odhadem se naopak nejvíce ztotožňuje i populace na obou stranách řeky Moravy, které se narůstající ceny dotýkají zásadně více.

Většina milionářů i veřejnosti má ohledně růstu spotřebitelských cen vyšší očekávání, než jaký byl konsenzus trhu začátkem prosince, kdy se predikovala inflace pro rok 2023 kolem 9 % v Česku a 10 % na Slovensku.

Ekonomické předpovědi ani odhady milionářů nepočítají s rychlým návratem inflace na cílovou 2% úroveň, ale očekávají, že měnové restrikce inflaci alespoň přibrzdí. Všichni čeští dolaroví milionáři tak shodně souhlasí s restriktivní politikou ČNB, dokonce více než třetina by sazby oproti stávající úrovni ještě zvýšila. Na Slovensku však majetní spíše zastávají kritický postoj vůči měnové politice ECB a kritizují ji zejména pro příliš pozdní a pomalé zvyšování úrokových sazeb.

Drtivá většina českých i slovenských majetných má pak velké obavy z negativních dopadů inflace zejména na běžné domácnosti a nejzranitelnější vrstvy společnosti, kterým pod vlivem narůstajících cen a životních nákladů může hrozit nárůst existenčních problémů, což může vést k politické radikalizaci, která v extrémním případě může ohrozit samotnou demokracii, tržní ekonomiku a s ní spojenou svobodu podnikání.

Devět z deseti českých dolarových milionářů a tři čtvrtiny české populace by tak omezovaly výdaje státu, aby se nezhoršovalo zadlužování a tím neposilovala inflace. Shodně s populací by také movití podpořili kompenzaci ohroženým skupinám obyvatel. O něco méně než populace (55 % vs. 41 %) by zavedli sektorovou daň na velké korporace typu bank a operátorů, tak aby vláda získala další prostředky. Něco přes třetinu dolarových milionářů a tři čtvrtiny populace pak v Česku souhlasí se snížení DPH na potraviny, energie a pohonné hmoty.

Jak by měla česká vláda řešit současnou inflaci?

Z investičního pohledu se však dolaroví milionáři speciálně vůči inflaci nevymezují. Více než 80 % z nich nezměnilo svou investiční strategii a jsou přesvědčeni, že mají optimálně nastavené portfolio, které z dlouhodobého hlediska inflaci překoná. Klid jim možná přidává fakt, že významnou část jejich investic představují investice do nemovitostí, které je tak před vlivem inflace do značné míry kryjí.

Konzervativnější přístup k investicím pak deklaruje méně než polovina česko-slovenských majetných a zhruba třetina vyhledává naopak rizikovější investice s cílem bezprostředně porazit inflaci.